Květen 2016

Bájko.

26. května 2016 v 21:45 | Anna
Víte, blog se mi v jednu chvíli odcizil. Psaní se mi vzdálilo tak moc, že jej nemůžu stále najít. Jo, inspirace. Ta je všude kolem. Měla jsem nafocených tolik fotek, že napíšu článek, že fotky upravím a bude vše super, ale chuť psát mi chyběla. Je docela škoda, že blog nebude mít oslavu druhch narozenin ☺

Přijde mi, že jsem blogem žila až nezdravě příliš. Můžu to přirovnat k písničce, kterou posloucháte týden, ale za čtrnáct dní se Vám znechutí. Mě se to protáhlo na rok a pak už to bylo se mnou a blogováním jako na houpačce.

Blog jsem původně zakládala z nudy. A poté jsem si ho zamilovala. Ale teď? Nic, heh. Ale jsem šťastná mnohem víc, než když jsem refreshovala statistiky na toplistu. Nic se nemá přehánět. Já to udělala a zhnusila si to.

Loni na konci července, asi, jste mohli číst článek, kde jsem blogování odložila na hřebík, kde zůstalo do mých narozenin. U jeho psaní jsem brečela jako malé dítě, ale právě v tomto okamžiku cítím jen potřebu říct, abyste žili život, po kterém toužíte. Sama v sobě cítím, že internet není místo, po kterém tak moc prahnu.

Léto si chci užít, protože moji přátelé jsou ti nejlepší lidi, které jsem mohla potkat. Miluju každou sekundu s nima a docela se divím, že mě a mé nálady snášejí, hihi. Pak? Pak se uvidí. Možná se opět z nudy na intru vrátím. Možná sem, možná jinam. Nebo taky ne.

Poznala jsem tu tolik skvělch lidí, kteří mě donutili se na svět koukat jinak. Díky Terezko, Beo, Werango /odnáším odsud i to šílené skloňování, heh/, Žanetko.

Bájko.

P.S.: Ani jedna věta nedává smysl, ale moje myšlenky na to,jak jsem unavená z protivných Pražáků, pracují moc rychle.

"Žij každý den, jako bys právě v něm měl prožít celý svůj život"

11. května 2016 v 19:16 | Anna
*ten pocit, když ses asi tak tři týdny nepřihlásil/a na blog a už neznáš heslo*

Doufám, že Vám králíci dupou stejně dobře jako mně. A opravdu tím nemyslím ty naše malé králíčky, protože ti na to ještě nejsou připravení. Poslední asi dva týdny se cítím jako blázen. Budoucnost mi říká, že to ještě chvíli potrvá. Proč? Protože opravdové a silné přátelství je to nejlepší, co může člověka potkat.